Nationalpark Thayatal

Nationalparkhaus
2082 Hardegg
Rakousko

T +43 (0) 2949 / 7005 - 0
F +43 (0) 2949 / 7005 - 50

office@np-thayatal.at
www.np-thayatal.at


Menu
Národní park Thayatal
 
Instagram   Twitter   Google Plus   Facebook
Velikost písma    A   A   A

Vodstvo a vodní ekologie


Příroda | Management přírodního prostředí
 

Pohled na Dyji z Vraní skály
Pohled na Dyji z Vraní skály
Pohled na Dyji z Vraní skály

Dyje - Řeka

Severní dolnorakouskou hranici určuje řeka Dyje. Ačkoliv tvoří skutečnou hranici jen několik kilometrů jejího toku, přesto razí charakter krajiny. Její tok několikrát střídá českou a rakouskou stranu. Hraniční řekou je Dyje z fyzikálně geografického hlediska pouze na čtyřech místech: u Hardeggu v Národním parku Thayatal, poblíž obce Laa na Dyji a pak opět jihovýchodně od Břeclavi, než u trojmezí Česka, Rakouska a Slovenska vyústí do Moravy.

Německý název "Thaya" či český "Dyje" je odvozen z illyrštiny a znamená "šumící řeka".
 

Letecký snímek Umlaufbergu
Letecký snímek Umlaufbergu
Letecký snímek Umlaufbergu
Podle snímků ze satelitu by se však Dyje stejně tak mohla jmenovat "zakroucená řeka". Zejména mezi Raabsem a Znojmem se kroutí v zoufalém pokusu vyprostit se z korzetu hluboce zařezaného řečiště - řečiště, které vzniklo, když se Dyje před zhruba pěti milióny let vší svou vodní silou vzepřela vyvýšení Českého žulového masívu. Následujíce trhliny a zlomy vzrostlé masy, zařezaly se meandry hluboko do prahorniny.

Svými nejkrásnější zákruty obepíná Dyje vrch Umlaufberg v Národním parku Thayatal u Merkersdorfu, katastrální obce města Hardegg. Zde se Dyje po téměř dokonalém kruhu takřka dotýká sama sebe a přesto ji odděluje asi 120 m široká sklaní ostruha. Na protilehlé skále na české straně hranice se tyčí zřícenina Nového Hrádku. Ze zříceniny lze Dyji spatřit hned třikrát.
 

Povodeň na Fugnitzi 2006
Povodeň na Fugnitzi 2006
Povodeň na Fugnitzi 2006

Elektrárna změnila řeku

Zřízení elektrárny Vranov silně změnilo charakter Dyje. (Více informací viz. bod Vodní ekologie.)

Již léta se správy obou Národních parků marně snaží o přizpůsobení odtoku přírodním poměrům, každopádně však o zvýšení minimálního odtoku.

Ani Rada Evropy neopomněla v rámci svých doporučení u příležitosti udělení Evropského diplomu zdůraznit svou kritiku současného stavu.
 

Graf: Vranov Hamry Dyje
Graf: Vranov Hamry Dyje
Graf: Vranov Hamry Dyje

Povodně



Po silných deštích se může Dyje a její přítoky změnit v dravé vody. V posledních letech se to stalo hned třikrát, v srpnu 2002 a v březnu 2006 se objevily povodně na Dyji, v červnu 2006 způsobila povodeň na potoce Fugnitz v Hardeggu katastrofální škody.

Jak dramatická situace byla, ukazuje diagram vypouštění záplavové vody z přehrady Vranov v březnu 2006.

Vrchní graf ukazuje stav vody v centimetrech, dolní průtok v metrech kubických za sekundu. Při průtoku vyšším než 230 m3/sek. již voda neteče přes turbíny, nýbrž přes jezové pole koruny hráze.

Aktuální stav Dyje lze zjistit na úřadě Dolnorakouské zemské vlády (D) a na Povodí Moravy (CZ):


Hlášení o stavu vody Dolnorakouské zemské vlády
 

Fugnitz
Fugnitz
Fugnitz

Fugnitz a jiné vedlejší toky

Nejhezčím a nejdelším přítokem Dyje v Národním parku je potok Fugnitz, který společně s Dyjí formoval hardeggskou kotlinu. Jeho povodí sahá až za Geras a měří cca 140 km2. Potok Kajabach, vyvěrající u obce Niederfladnitz, utvářel romantické údolí, které může návštěvník parku poznat na Podyjské trase (Thayatalweg).

Právě přítoky Dyje tvoří zvláště významné životní prostory. Zde se vyskytují raci říční, zde také žijí vydry. Štěrkové potoční dno má zvláštní význam pro reprodukci zdejších ryb.
 

Elektrárna Vranov
Elektrárna Vranov
Elektrárna Vranov

Ekologie řeky:

V roce 1933 byla dokončena stavba vodní elektrárny Vranov. Z důvodu stupňového provozu elektrárny je hydrologie a ekologie Dyje masivně narušená. Dvakrát až čtyřikrát denně se vypouští proud vody, průtok přitom stoupá na 30 m³/sek. event. 45 m³/sek. Mezi proudovými špičkami klesá průtok Dyje na 1 m³/sek., přičemž některé pobřežní oblasti vysychají. Kromě toho se od spuštění elektrárny změnil teplotní režim. Vypouštění hluboké studené vody má za následek skutečnost, že zdejší fauna již neodpovídá parmovému, nýbrž lipanovému pásmu. Dalším dopadem je zahloubení Dyje, nedostatečné přeskupování substrátu z důvodu absence povodní a změna zrnitosti.
 

Lov pstruhů na Dyji
Lov pstruhů na Dyji
Lov pstruhů na Dyji

Dopady na stav rybích populací

Dlouhodobým cílem je etablování stavu ryb odpovídajícího typu toku, který by se reprodukoval a podle možnosti sám udržoval s ohledem na dané rámcové podmínky (stupňový provoz, stejnoměrné odtokové poměry).

Protože Správa národního parku vlastní rybářská práva na celé Dyji v národním parku a na potoce Fugnitz, vedlo počáteční úsilí k vytvoření rybářství odpovídajícího principům národního parku. Ve třech z pěti rybářských revírů byl rybolov zastaven. V rámci obtížných vyjednávání mezi Národním parkem Podyjí a Moravským rybářským svazem bylo dosaženo primární harmonizace týkající se uspořádání revírů a dalších rámcových podmínek.
 

Hospodářský výlov pomocí elektrického proudu za účelem kontroly rybí populace
Rybáři při hospodářském výlovu pomocí elektrického proudu za účelem kontroly rybí populace
Hospodářský výlov pomocí elektrického proudu za účelem kontroly rybí populace

Základní projekt

Dalším krokem byla opatření ke zlepšení vodní ekologie. V rámci přeshraničního projektu INTERREG, jehož nositeli je země Dolní Rakousko společně s Ministerstvem životní kvality a Národním parkem Thayatal, se v roce 2006 začalo se zjišťováním důležitých parametrů, sloužících jako základ budoucích opatření. Při realizaci projektu je brán ohled na znění Rámcové směrnice EU pro vodní politiku. Cílem projektu je zlepšení ekologické situace Dyje v úseku Národního parku Thayatal a její přiblížení původnímu stavu. V září 2006 a dubnu 2007 následoval terénní průzkum stavu ryb na česko-rakouských hraničních úsecích Dyje. Výlov probíhal dle metodické příručky Spolkového ministerstva zemědělství a lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství. V závislosti na typu toku bylo použito několik metod. Výsledky lze nalézt na webu projektu.


Web projektu
 

Zkoumání nádrže s potěrem
Několik osob při zkoumání nádrže s potěrem
Zkoumání nádrže s potěrem
Dodatečně proběhl průzkum líhnutí pstruha potočního prostřednictvím nádrží, které byly v lednu 2007 zapuštěny do dna Dyje. Rybí jikry pocházejí od pěti různých chovatelů. Po uplynutí vývojového období byly nádrže opět vyzvednuty a zjišťován vývojový přírůstek. Výsledek nám dává důvod k naději: Přes silné výkyvy vodního stavu se rybí larvy mohou vyvíjet. Nicméně se mezi jednotlivými chovateli vyskytují značné rozdíly. U jednoho chovatele došlo k celkovému výpadku, u dvou chovatelů přežila méně než třetina. U dvou posledních chovatelů byl výsledek potěšující: skoro 90% jiker se vyvinulo v rybí larvy. Další opatření by měla pomoci k zajištění takového stavu rybí populace, který by odpovídal typu toku a především byl schopen vlastní reprodukce.

Při povodních v letech 2002 a 2006 se v přehradní nádrži ve Znojmě nashromáždilo mrtvé dřevo z národního parku. Přestavba odtoku problém ucpání dalece vyřešila. Následně proběhlo mapování mrtvého dřeva v pobřežní oblasti, zpráva je k dispozici pouze v německém jazyce.


Mrtvé dřevo na Dyji (NJ) [PDF]